Akutní průjmy u dětí

Akutní průjmy patří u dětí stále k nejčastějším infekčním onemocněním. Na vzniku potíží se v drtivé
většině uplatňují viry, méně často bakterie a vzácně paraziti. Z hlediska virů jsou nejvýznamnějšími
původci rotaviry, ale také noroviry či adenoviry, přičemž každý z nich vyvolává charakteristický průběh
střevního onemocnění:

• Nejčastější rotavirová gastroenteritida začíná obvykle horečkou (38-40°C) a zvracením, pak se
  objeví mnohačetné řídké vodnaté stolice s nadmutým bolestivým břichem. Průběh se jeví dramaticky, ale
  příznaky během pár dnů odezní.
• V případě norovirů dominuje bolest břicha se zvracením, bez horečky nebo jen s lehce zvýšenou
  teplotou.
• Adenoviry se zase podobají lehčí rotavirové infekci, nemoc mívá mírnější průběh, ale o to déle trvá.

Virové gastroenteritidy jsou prudce nakažlivá onemocnění, k přenosu dochází nejčastěji fekálně-orální
cestou, kdy se malé částice ze stolice přenesou ústy na nového hostitele a také vzduchem.
Nejvýznamnější komplikací virových gastroenteritid u dětí je dehydratace, kterou jsou ohroženi
zejména kojenci a batolata.

K rozvoji dehydratace u nich může dojít dramaticky rychle, mnohdy musejí být děti hospitalizovány s aplikací nitrožilní rehydratace. Z toho plyne, že nejdůležitějším léčebně-preventivním opatřením je intenzívní rehydratace již od prvních příznaků – i když dítě zvrací, určité množství vody vždy vstřebá! Vhodný je černý čaj bez kofeinu, oslazený glukózou, nesycená voda, rehydratační roztoky se správným obsahem solí a cukrů. U plně kojených dětí se kojení nepřerušuje, ale před krmením se může podat kojencům do šesti měsíců malé množství rýžového odvaru, starším kojencům rýžový a mrkvový odvar. U kojenců na umělé výživě se začíná s odvary a postupně se zařadí mléko, které dostávali před onemocněním – vhodné je mléko s nižším obsahem laktózy. Dalším krokem
je realimentace - dietní režim s postupným návratem k normální stravě – suché rohlíky, banány,
nastrouhaná jablka, zeleninová polévka, vařená mrkev, bramborová, rýžová kaše, atd...

Z nespecifické léčby se dětem doporučují probiotika - Lactobacilus acidophilus, Lactobacilus
rhamnosus a u akutních průjmů zejména kvasinky Saccharomyces boulardii. I u malých dětí se
osvědčují přípravky s obsahem tanátu želatiny, který na střevní sliznici mechanicky vytvoří ochranný film
a tak ji chrání před zánětem a následně snižuje počet průjmových atak. U dětí starších dvou let lze přidat
adsorbencia – nejlépe diosmectit.

Rizikovým faktorem je krev nebo hlen ve stolici, dále pak průjem přetrvávající déle než 48 hodin a
v zásadě věk dítěte do 3 let. Zde je na místě vyhledat pomoc lékaře.

Po úporných průjmech případně zvracení často i přes všechna opatření s rehydratací může přetrvávat
enormní únava a vyčerpání.

Dobrou zkušenost v rekonvalescenci mám s podáním homeopatického léku
China 15C. Využívání jednoho balení léku v dávce 5 granulí 2x denně přinese velké dodání energie a jak
říkám „dobije baterky“.

Mgr. Šárka Chlebanová
Lékárna Salvia Zlín